neděle 29. října 2017

recenze: Podzimní Marie Claire box

Určitě si některé vzpomínáte na éru krabiček krásy (Ladybox, Senzabox,...). Vždycky mě tenhle koncept moc bavil, proto mě poslední rok zaujaly beauty boxy od Marie Claire, případně Marianne. Vychází tuším jednou za čtvrt roku a výhodou (pro někoho možná nevýhodou) je, že předem víte, co kupujete. Cena je u těchto boxů ale vyšší, pohybuje se kolem osmi stovek. Na druhou stranu vyzkoušíte produkty různých high end značek a celková hodnota vždy převyšuje původní cenu boxu. Nedávno vyšel podzimní Marie Claire box, tak jsem si udělala radost. Produkty jsem pro vás i otestovala, abyste aspoň trochu tušili, jestli má smysl krabičku kupovat.



Beauty box obsahuje 13 produktů (z toho 4 velká balení) a půlroční předplatné časopisu Marie Claire - bez toho bych se obešla, ale budiž.


Neskutečně vtipná věc. Maska se dá koupit v šesti variantách a každá z nich obsahuje 12 kousků s motivem hlavní ingredience. Kousky můžete použít buď na tvář, nebo na tělo. Samotný produkt moc pěkně voní, maska je příjemná a chladivá. Po chvíli mě sice začala lehce pálit na tváři, ale naštěstí jsem žádné začervenání nebo podráždění po sundání nezaznamenala. Pleť byla hydratovaná a jemná. Vlastně mě maska docela bavila a možná bych si ji někdy pořídila znova. Cena - 129 Kč.




Sprchové pěny mě baví už dlouho a Rituals je značkou, která je dle mého umí nejlépe. Pěna je opravdu bohatá, vůně je nádherná a drží se na kůži i po umytí. Jediným mínusem může být cena, která je dost vysoká na to, že tenhle typ produktu dost rychle spotřebujete. Jednou za čas si ji ale ráda pořídím znovu. Cena - 130 Kč 



Tuto značku vlasové kosmetiky jsem předtím neznala a překvapilo mě, o jak drahé produkty se jedná:D Neobsahují sulfáty, parabeny a prý jsou i veganské. Šampon i kondicionér jsou fajn, vůně v pohodě, účinek taky. Nijak víc mě ale neoslovily a nemám potřebu si je znova kupovat. Za tu cenu určitě ne. Cena - každý 249 Kč



Tahle roztomilá miniatura má v prvé řadě fakt povedené balení. Samotný krém je hezky našlehaný, navoněný. Dobře se roztírá a rychle se vsákne, pěkně hydratuje. Spotřebovala jsem jej během jednoho týdne, protože mi fakt vyhovoval a používala jsem ho každý den. Bohužel spadá opět do vyšší cenové kategorie a tělové krémy nejsou něco, do čeho bych investovala takové sumy. Cena plného 200ml balení - 599 Kč




Tato maska obsahuje ovocné kyseliny, které mají být hlavní peelingovou složkou. Produkt dost divně smrdí a po nanesení (přičemž nejde ani pořádně rovnoměrně rozetřít) mě na pleti trochu pálila. Po sundání byla pleť sice jemná, ale dost suchá. Nějak mě tahle věcička nevzala a znovu ji fakt nepotřebuju. Cena plného 60ml balení - 676 Kč



Přírodní deodoranty mě poslední dobou celkem zaujaly, proto jsem byla z toho produktu nadšená. Tento konkrétní se dá prý použít i na nohy, což jsem teda nezkoušela..:D Deodorant je krásně krémový, voní jemně květinově. Není to antiperspirant, takže potit se po něm nepřestanete, ale rozhodně zabrání nepříjemnému zápachu. Jen to chce vychytat správné množství, které nanesete. Navíc cena není nějak závratně vysoká, takže bych do něho nejspíš šla i v budoucnu. Cena - 177 Kč




Na tohoto fešáka jsem byla fakt zvědavá, protože jde o nejslavnější produkt značky Nuxe. Tak v prvé řadě, to minibalení je fakt roztomilý. Co se týče vůně, prý ji buď milujete nebo nenávidíte. Já teda asi patřím do té první skupiny, protože mi fakt sedla. Používám ho na pleť místo krému a musím uznat, že je to příjemný večerní rituál. Rychle se vsakuje a nezanechává takový ten nepříjemný mastný film. Koupila bych si ho znova? Těžko říct, zatím ho nepovažuju za nějaký "svatý grál", ale třeba mě ještě osloví víc. Každopádně jsem ráda za možnost jej vyzkoušet. Cena 50ml balení - 440 Kč



Recenzi na tuhle řasenku už jste na blogu mohli jednou vidět tady. Minule mi vyhovovala a teď se mi opět potvrdilo, že jsem do ní zamilovaná. Zatím jsem totiž neobjevila řasenku, která by takhle držela a celý den se ani trochu nerozmazala u spodních řas. Takže ji rozhodně spotřebuju a určitě se nevidíme naposled. Cena 4g minibalení - 390 Kč




Podobné "placaté" štětce mi na makeup většinou moc nevyhovují, ale dala jsem mu šanci. Nakonec není vůbec špatný, když mám víc času (trochu to trvá) a chci mít makeup rozetřený fakt perfektně. Navíc při použití tohoto štětce makeupy lépe kryjí. Zatím z něj žádné chlupy nevypadly, tak snad i nějakou dobu vydrží. Cena - 200 Kč




Tekutou rtěnku od Bourjois jsem chtěla vyzkoušet už dlouho a konečně se ke mně dostala. Možná jsem měla příliš vysoké očekávání, ale bohužel mě docela zklamala. Odstín je hezký, výrazná červená se vždycky hodí. Rtěnka ale nekryje rovnoměrně, ta vrstva mi přijde až moc "tenká". Moc toho nevydrží a po jídle nebo delším mluvení rychle mizí. Třeba dám ještě šanci jiné řadě, ale tato mě opravdu neoslovila. Cena - 299 Kč



Suma sumárum, nadchla mě sprchová pěna, řasenka, deodorant, štětec a celkem i suchý olej. Zklamala mě hlavně tekutá rtěnka a maska od Mádara. Jinak jsem produkty ráda vyzkoušela, ale některé z nich si znovu pořizovat nebudu. Snažila jsem se spočítat celkovou cenu boxu a dostala jsem se na nějakých 2200 Kč, což mi přijde dost slušné. A co vy, pořídíte si podzimní edici, nebo vás vůbec nezaujala?

sobota 14. října 2017

studium farmacie: Vítání prváků a první měsíc na výšce

Ani jsem si nestihla pořádně zvyknout na to, že je ze mě vysokoškolská studentka a zjišťuju, že je to vlastně už měsíc od nástupu na VFU. Pokusím se teda shrnout svoje první dojmy a pocity. 

Víkend před zahájením semestru se konalo třídenní Vítání prváků, což byla naprosto skvělá akce, na kterou budu ještě chvíli vzpomínat. Začali jsme páteční procházkou po městě zakončenou v hospodě:D Víkend pokračoval v duchu různých seznamovacích her, informačních přednášek a večerních posezení. Opravdu jsem ráda, že jsem šla a všem prvákům doporučuju se podobných seznamováků zúčastnit. Přece jen, je fajn si mít hned první dny za kým sednout na přednášce. 

První týden byl víc v pohodě, než jsem si myslela. Všichni vyučující působili mile a ochotně s čímkoli pomoct. Během úvodních přednášek jsem si postupně ujasňovala, na které budu chodit a které raději vynechám:D Povinná jsou naštěstí jen cvika a semináře. Neskutečně mi vyhovuje, že všechno probíhá v jednom areálu. Nemusím nikam přejíždět a zdlouhavě se přesouvat na jiné budovy. 

A co studijní materiály?
Nejdřív jsem byla fakt dost vyjukaná a zmatená, vůbec jsem netušila, jaké knihy si mám shánět, kolik jich budu do jednotlivých předmětů potřebovat apod. Nakonec jsem si nakoupila už vytištěné otázky ke zkouškám od starších studentů. Ty si pak nosím na přednášky a dopisuju si vlastní poznámky, případně na přednášky nechodím vůbec a hodlám se učit jen z těchto materiálů (když tak si něco dohledám v doporučené literatuře). Skripta jsem si sehnala akorát do latiny (dají se půjčit v knihovně) a morfologie (mám taky z knihovny). Do biologie stačí bílá učebnice z gymplu. Ty velké bichle na fotce do organiky využiju až v letním semestru, ale určitě je dobré si je pořídit. Zejména proto, že zkouška z organiky je tou nejtěžší z celého prváku. Ale o tom jindy.



Za celý měsíc jsem se šprtala akorát latinu. Od dalšího týdne ale začínáme psát pravidelné testy v chemii, takže budu muset pořádně zabrat. Doteď to byla docela flákačka:D 

Menza
Naprostá většina studentů VFU navštěvuje menzy, které spadají buď pod VUT nebo MUNI. Osobně spadám do druhé skupiny. Zařídila jsem si spešl kartičku, na kterou si nabíjím kredit a můžu s ní chodit do všech menz Masaryčky. A že mají fakt široký výběr. Nejblíž mám Akademickou menzu na Moravském náměstí, asi 6 minut šalinou od školy. Jídlo tam není špatné, ceny jsou víc než fajn a pokud přijdete včas/objednáte si jídlo dopředu, nemusíte ani každý den jíst smažák nebo řízek:D 

Toliko ke shrnutí mých prvních týdnů na VŠ. Ráda bych se takto ozývala pravidelně, třeba to někoho zaujme a moje postřehy mu/jí pomůžou při rozhodování se, jestli na tuto školu jít/nejít. 

pátek 23. června 2017

deník jedné maturantky (5. díl): výběr vysoké školy a příprava na přijímačky

Ahoj po měsíci a půl učení a nervů!:D Maturitu jsem úspěšně zvládla a jako další krok k zářné budoucnosti mě čekaly přijímací zkoušky. Začnu ale tím, jak jsem si vůbec VŠ vybírala a jak jsem se pak připravovala na přijímačky.

Když jsem z nižšího gymplu přestupovala rovnou na vyšší, opravdu jsem nezáviděla děckám ze základek jejich situaci. Protože rozhodovat se v deváté třídě o budoucím zaměření a povolání mi připadá hrozně na palici.

Osobně jsem začala tyhle věci řešit až během druháku. Na konci ročníku jsme si totiž volili semináře, které s námi měly zůstat až do maturity. Nejdřív jsem vůbec netušila, na jakou výšku bych se chtěla hlásit. Ujasnila jsem si, že nenávidím zeměpis a dějepis, takže se spíš budu uchylovat přírodovědným směrem. Při zápisu seminářů jsem nakonec zvolila biologii, chemii a neoblíbenou fyziku.

Docela vážně jsem v té době uvažovala nad JAMU a oborem muzikálový zpěv. Hudba mě opravdu baví, muzikály hraju a zpívám ráda. Postupně mě ale toto začalo přecházet - uplatnění je v uměleckých oborech dosti chabé a nechtěla jsem skončit jako učitelka v hudebce (na to bych fakt neměla nervy a obdivuju všechny pedagogy a jejich trpělivost). Druhou možností se stávala farmacie, která nakonec vyhrála.

Ve třeťáku už jsem si zjišťovala podrobnější informace o farmaceutických oborech, hledala jsem možnosti uplatnění a studia v ČR - z vysokých škol je to u nás Karlovka v Hradci Králové a VFU Brno. Hrozně jsem se pro farmacii nadchla. Práci najdete celkem s přehledem, finanční ohodnocení je víc než dobré. Zajímá mě, jak tahle oblast funguje, jak se léky vyrábí, působí na tělo a podobně. V únoru 2016 jsem se vydala do Brna na obhlídku první fakulty během dne otevřených dveří. Hradec mě čekal až v prosinci a pokud mám srovnávat, mnohem víc mě lákalo Brno. Kromě lepšího dopravního spojení z našeho konce světa je mi sympatické rozmístění budov - všechny najdete v jednom areálu a nemusíte nikam dál přecházet. Navíc škola disponuje vlastní lékárnou. Zvažovala jsem ještě VŠCHT v Praze, obor Výroba a syntéza léků, ale nakonec mě představa studia v hlavním městě odradila.

Začátkem roku 2017 jsem tedy měla jasno. Mojí prioritou bylo dostat se na VFU Brno. Bohužel se zde nedalo nic "ošulit" přijetím bez přijímaček. Hradec byl možností druhou, tam jsem se snažila dostat na průměr + výsledek ze Scio testů.
Jako záchranu jsem zvolila SZŠ a VOŠZ Brno (vyšší odborná škola), obor Farmaceutický asistent. Nechtěla jsem v případě nepřijetí ztratit rok bez studia, určitě bych vypadla z režimu. Takto bych sice "ztratila" rok na vyšší odborné a pak zkoušela znova obě VŠ, ale aspoň bych zůstala v oboru. Tahle alternativa nakonec nebyla potřeba, ale třeba by se informace o ní mohla někomu hodit.

Hradec Králové

Výhodou pro většinu uchazečů je, že se v Hradci se přijímačky skládají jen z biologie a chemie. Já se tedy zkouškám snažila vyhnout, známky jsem na to měla a zbývalo "jen" zvládnout scio testy na percentil minimálně 85. O testech OSP jsem psala samostatný článek (viz. dole). Každopádně se mi napotřetí podařilo této hranice dosáhnout a do Hradce jsem tedy byla přijata bez přijímaček. 

Brno - přijímačky z chemie, biologie, fyziky (po 40 otázkách, okruhy ke stažení zde)

Zde jsem spoléhala na dva týdny svaťáku a svoje znalosti biologie a chemie. Hned po maturitě a jednom odpočinkovém dni jsem se teda vrhla na šprtání fyziky. Měla jsem ze zkoušek neskutečnou hrůzu, zdálo se mi, že nemám šanci se vše naučit a že si z maturity nic nepamatuju. Všude po pokoji mě strašily barevné lepíky se vzorečky a na stole permanentně vládl bordel v podobě milionu papírů, tužek, fixů, zvýrazňovačů apod. Během dalších dvou týdnů jsem zvládla středoškolské učivo fyziky a prošla jsem si celkem 6000 modelových otázek.
Z čeho jsem se vlastně učila?
Rozhodně doporučuju knížku Odmaturuj z fyziky! a modelové otázky, které dříve vydávala hradecká fakulta. Dají se sehnat i nějaká starší použitá vydání, případně stáhnout v PDFku zde. Osvědčilo se mi vypisovat si na zvláštní papíry to, co jsem z otázek nevěděla. Pak jsem si mohla všechny tyhle výpisky procházet buď s kamarádkou nebo ve vlaku do Brna. Upřímně, dost mě vyděsila hlavně chemie, protože hradecké modelovky mi připadaly celkem těžké. Celkově jsem si den před zkouškami byla jistá, že to prostě neudělám, protože mám v hlavě prázdno.
Ale! Nakonec přijímačky nebyly vůbec tak těžké, jak jsem očekávala. Nejjednodušší byla určitě biologie (objevila se tam např. botanika, genetika, člověk, vývoj člověka), většina fyzikálních příkladů se dala spočítat v pohodě a chemie opravdu nevypadala tak šíleně jako v modelovkách. Ve výsledku jsem skončila s 93 body ze 120, hranice přijetí letos vyšla na 62 bodů. Tudíž mě do Brna přijali (!!!!), já můžu skákat radostí do stropu a konečně si užívat prázdnin.
Jakékoli dotazy ke zkouškám a přípravě ráda zodpovím:) Snad jsem někomu aspoň trochu pomohla.

Jaká byla vaše volba VŠ? Přijali vás na tu vysněnou?

1. díl - trable se seznamem knih a přihláška
2. díl - stužkovací ples
3. díl - zpracovávat témata? a roztomilé lepíky k ničemu
4. díl - Scio testy - moje příprava a zkušenosti

čtvrtek 9. března 2017

recenze: Too Faced Better than sex

Při nedávné návštěvě Sephory jsem se konečně odhodlala a přihodila k nákupu i miniaturku řasenky Better than sex od Too Faced. Vždycky si v parfumerkách vybírám na první zkoušení raději miniatury, kdyby mi pak produkt nesedl, nebude mi těch peněz tak moc líto. A navíc jsou fakt roztomilé.


Balení řasenky se mi moc líbí a název je určitě více než chytlavý. Kartáček je ve tvaru přesýpacích hodin a nabírá tak akorát barvy, za což ho miluju! Znáte to, jak si koupíte novou řasenku a první týden dva strašně slepuje řasy, na kartáčku ulpívá příliš moc produktu a celkově je řasenka taková "mokrá"? Tak tady tohle byla jednoduše láska na první použití. Vůbec neslepuje, řasy krásně oddělí, prodlouží, dodá objem. Prostě od všeho trochu a výsledek je dokonalý. Během dne se nerozmazává, neopadává (pokud ji ale pročešete po zaschnutí kartáčkem, lehce opadá pod oko, viz. foto níže), pěkně drží až do večera.



Ráda bych zkusila i voděodolnou variantu v modrém balení, ale myslím, že bude těžké tuto originální překonat. Rozhodně si v budoucnu koupím i plné balení, protože za ty peníze určitě stojí.
Na stránkách Sephory seženete miniaturu za 300 Kč/4,8 ml a plné balení za 690 Kč/8 ml.
... taky se vám ten poměr cena/množství nějak nezdá? Jestli se pak spíš nevyplatí kupovat minibalení že..:D

Máte zkušenost s touhle řasenkou? Sedla vám, nebo naopak vůbec?

pondělí 6. března 2017

deník jedné maturantky (4. díl): Scio testy - moje příprava a zkušenosti

Scio testy jsou v dnešní době dosti využívanou variantou přijímaček na hromadu fakult v ČR. Myslím si o tom své, podle mě je to hlavně veliký byznys a tahání peněz z lidí, ale ok:D I přesto se určitě řada z vás na tyhle testy chystá a třeba vám pár mých postřehů pomůže.

Koncem loňského roku jsme si ve škole všichni měli možnost cvičně zkusit okleštěnou verzi testu Obecné studijní předpoklady od společnosti Scio. Nijak jsme se na ně nepřipravovali a vyšel mi docela haluzácký percentil kolem 82 %.
Postupně jsem si začínala zjišťovat podmínky přijetí na různé fakulty, které mě zajímaly. Na jedné z nich by mi mohly být odpuštěny přijímačky po dosažení percentilu 85 % + mít dobré známky z daných předmětů. Tak jsem si řekla, proč ne, zkusím to.

V této době mám za sebou 2 termíny OSP - únorový a březnový. Napoprvé mi to uteklo o 1,5 procenta a teď to vypadá velmi podobně (definitivně budu vědět až během týdne). Každopádně se nejspíš chystám i na dubnový termín, a proto bych se ráda věnovala nějaké té přípravě.

V prvé řadě můžu rozhodně doporučit stránku www.oscio.cz, kde najdete hromadu ukázkových úloh (z různých předmětů). Samozřejmě to není nic ofiko, ale tyhle typy úloh se tam opravdu vyskytují. Já jsem si před prvním termínem poctivě projela všechny příklady ze všech čtyř oddílů:D


Dále se dá najít spousta starších testů na ulož.to, můžete si to pak zkoušet i na čas atd. Přece jenom při samotné zkoušce je to dost stresující, obzvlášť v prvním oddíle, na který je jen 20 minut. 
Hlavně se nehroutit při počátečních neúspěších, fakt se to dá natrénovat a musíte jenom pochopit, jak ty jednotlivé úlohy řešit. Ono je to pak všechno na stejný brdo:)
Pak taky můžete využít různých kurzů a publikací přímo od Scia, ale tohle jsem zamítla hned na začátku. Už z principu jim prostě nehodlám cpát víc peněz, než za samotnou zkoušku. 

Ze samotného průběhu obou zkoušek mám vcelku pozitivní zkušenost. Všechna ta přehnaná opatrnost a kontrola má asi svůj význam, ale někdy je to fakt až vtipný. Třeba když před zkouškou přijde do třídy kluk a fotí vás kvůli dohledatelnosti, že jste tam opravdu byli vy:D Nejvíc mi ale vadí, že během těch dvou hodin nemůžete jít ani na záchod. Teda, můžete, ale s doprovodem, a navíc se připravujete o čas. Toliko k mým zkušenostem, snad jsem někomu aspoň trochu pomohla.

Osobně mám největší problém s verbálním oddílem a občas mi fakt nejdou úlohy typu "zebra". 
A jak jste na tom vy? Vyhovuje vám tenhle způsob přijímaček? Jak se vám samotné testy daří?

1. díl - trable se seznamem knih a přihláška
2. díl - stužkovací ples
3. díl - zpracovávat témata? a roztomilé lepíky k ničemu

čtvrtek 23. února 2017

recenze: jednorožci v lahvičce od Trend it up

To mě takhle jednou kamarádka podarovala lakem na nehty. A já se do něj na první pohled zamilovala.


Laky od Trend it up jsem sice v DMku okukovala, dokonce jsem si jeden odnesla domů, ale tuhle Holo Dimension řadu jsem jaksi přehlídla. Ta barva (odstín 020) je naprosto dokonalá! Jsou to prostě tekuté holografické třpytky, které kryjí ve dvou až třech vrstvách a úžasně odráží světlo. Chvíli se tváří zeleno-fialovo-modře, pak zase trochu do červena, do zlata,... Na sluníčku vypadá fakt nádherně.


S lakem se dobře pracuje, štěteček je akorát tlustý a výdrž naprosto průměrná. I když mně na nehtech nic nevydrží extra dlouho, pořád si musím drbat do kůžiček a podobně, takže se mi špičky rychle ošoupou - jak můžete vidět na fotce u prostředníčku.

Na netu jsem našla ještě další odstíny ze stejné řady, ale tenhle mi přijde fakt nejhezčí a nejzajímavější. Seženete v DM, cena je 70 Kč/11 ml.


Zkoušeli jste už něco od Trend it up?

pondělí 20. února 2017

recenze: Too Faced Shadow Insurance

Nedávno se mi dostala do rukou báze pod oční stíny od značky Too Faced (ve vzorečku). Hned po prvním použití jsem si ji zamilovala a přála si k nedávným narozeninám plné balení. Recenze to dnes bude velmi krátká, protože účinky tohoto produktu se dají shrnout několika slovy.


Báze má tělovou barvu a stačí jí opravdu minimum. Víčko pěkně vyhladí a lehoulince lepí, takže se na ni pěkně nanáší stíny. Tubička vypadá sice celkem malá, ale myslím, že mi ještě pár let vydrží (bez nadsázky).
Mám hodně mastná víčka a bez báze nebo Color Tattoo stíny prostě nemají šanci. S touhle bází ale vydrží opravdu celý večer na místě, neslévají se, prostě paráda. Rozhodně doporučuji vyzkoušet!



Bázi seženete třeba na eshopu Sephory, cena je 450 Kč/11g.

pondělí 13. února 2017

deník jedné maturantky (3. díl): zpracovávat témata? a roztomilé lepíky k ničemu

Na začátku maturitního ročníku si většina z nás kladla otázku: Zpracuju si témata sama, vlastními slovy a podle sebe nebo půjdu jednodušší cestou a od někoho si je koupím?

U mě to bylo celkem jasné, jsem totiž na tohle trochu rýpal a prostě se nedokážu naučit z cizích poznámek. Rozčiluje mě všechno - nejsem zvyklá na jejich úpravu, není to všechno ve stejném stylu, používají celé věty místo výpisků, a tak dále a tak dále. Konkrétně za zápisy ve větách bych vraždila. Vždyť se z toho nedá nic naučit. Jenom shluk slov a informací. Taky mě trochu irituje to, že v chemii zpracovává každé téma někdo jiný v podobě referátu s tím, že ostatním rozdá zpracované podklady. Samozřejmě každý svým stylem, jinak upravené.. Rýpal, já to říkala. Řešením je následné přepsání do vlastní podoby, ale lenost je někdy silnější a prostě to skousnu..:D

Někdy ale závidím kamarádce, která si sehnala všechna témata do češtiny a biologie. Každý týden sedím nad obrovskou učebnicí bioly a zpracovávám téma na nadcházející písemku. Ona si to jako frajerka podtrhá a rovnou se učí. Jo, je to prostě jednodušší, ušetří si dost práce. Ale mně to takhle ve výsledku asi vyhovuje stejně víc.

Další "nezbytností" při učení jsou pro mě zvýrazňovače, fixy, lepíky a podobné kraviny. Z nepodtrhaného zápisu se prostě nic moc nenašprtám. Proto jsem už o letních prázdninách zahájila hon na různé samolepky, washi pásky apod. Nakonec se mi doma nashromáždilo následující: sada barevných pásek, jedna třpytivá washi páska, dvě sady samolepek různých tvarů a vzorů, jedny fixy a nálepky se zmrzlinama z Tigeru. Neptejte se, proč zmrzliny. Sama nevím. A navíc z toho používám možná tak ty fixy a barevný pásky do diáře. Ale hlavně že je to cute. Většinu zmíněného seženete na ebay za pár kaček.


Jinak update ke knížkám - pořád nestíhám a ještě stále mě to nestresuje. Takže pohoda..:D

Co vy a témata? Jste ujetí na lepíky a podobné blbiny? A taky vám to pak leží doma netknuté?

1. díl - trable se seznamem knih a přihláška
2. díl - stužkovací ples

středa 4. ledna 2017

deník jedné maturantky (2. díl): stužkovací ples

Naše škola je divná. Vlastně celé naše okolí je divné. Normálně je totiž snad všude plesová sezona až během ledna, ale u nás jsou běžně maturitní plesy už v listopadu a prosinci. Ale jsem za to vlastně ráda, protože aspoň mám všechny starosti s plesem z krku ještě před Vánoci a můžu se soustředit už jen na maturitu a přijímačky. Nevím, jak na tom byly ostatní spolužačky, ale já se na stužkovák těšila snad celých osm let, co jsem na gymplu. Už proto, že jsem milovník organizace čehokoli. Na naší škole je totiž zvykem, že si celou akci organizují studenti sami a škola do ničeho nezasahuje. Proto jsem se spolu s dalšími aktivními spolužáky přihlásila do hlavního (a jediného) organizačního týmu. Věděla jsem, jak moc je to nevděčná práce a že mě čeká spousta nervů. Ale stejně, než to nechat na někom jiném, radši se do toho zapojím sama. Jsem už prostě taková.

Gymplácký ples je v našem městě každoročně ten největší a nejnavštěvovanější. Vždy je v největším sále a chodí tam i lidi, které jste v životě neviděli, jen aby se mohli někde ožrat jako prasata:D Proto nás hned na začátku dost vyděsila zpráva, že tento sál se bude letos opravovat a tím pádem bychom museli ples přesunout do menšího místa. Nakonec jsme ale po x telefonátech zjistili, že se nic opravovat nebude a sál nám tedy pronajmou. Paráda, první vítězství:D
Docela jsem se těšila na plánované týdenní schůzky našeho týmu u kafíčka. Jsem totiž hrozný kavárenský povaleč a jestli něco miluju, tak je to trávení volného času v kavárně s kamarádkou nebo knížkou. Bohužel těchto schůzek pak bylo minimum. Ale i tak jsem si to plánování v kavárnách užívala. Ráda bych také zmínila, že tahle organizace byla krásným a dokonalým důvodem, proč se vyhýbat školním povinnostem. Ach, kolikrát se mi stalo, že jsem večer strávila na facebooku u společné konverzace místo abych ležela v učebnici biologie. To bylo fakt fajn. Teď už se na nic podobného vymlouvat nemůžu.


Obávala jsem se hlavně třídních hádek. Ještě k tomu jsme dvě třídy v ročníku, takže jsem se nakonec nevyhnuli ani rozporům mezi samotnými třídami. (side note: Druhá třída je opravdu plná neschopných lidí, na které mám alergii, takže přiznávám, že jsem lehce zaujatá..:D) Během organizace jsme ale zvolili účinnou taktiku - hromadně jsme spolužákům sdělili, na čem jsme se zrovna domluvili a kdo měl slušné a normální připomínky, měl prostor se vyjádřit. Na pozdější reklamace nebyl brán zřetel a vyřešeno. A že těch reklamací bylo! Nikdy mě nepřestane fascinovat, kolik lidí si najde nějaký problém když už je vše dohodnuto. Ani nepočítám, kolikrát jsme museli čelit obvinění, že třídě nic nesdělujeme. Já bych je někdy fakt zabila..:D

Sama jsem si vzala jako hlavní úkol tombolu. Na internetu jsem četla krásnou radu: Nikdy si neberte na starost tombolu. A je to pravda. Mě to ale stejně bavilo, nakonec jsem byla hrdá na to, jak dobře tombola dopadla. Už v létě jsem začala obepisovat různé eshopy a firmy, zda by nechtěli náš ples sponzorovat. Nejdříve to nevypadalo moc slibně, ale na podzim už jsme měli ve škole tolik sponzorských darů získaných jen tímhle způsobem, že jsem nevěřila svým očím. Když se k tomu přidaly dary od spolužáků a různých firem z okolí, měli jsme opravdu velmi velmi slušné množství cen. Podzimní prázdniny jsme pak částečně trávili ve škole balením cen a přípravou obálek. Bylo s tím hrozně moc práce, ale já si to celkem i užívala.


Každopádně i přes všechny nervy jsme zvládli v pár lidech domluvit akci pro cca 800 lidí a opravdu to stálo za to. Někteří si ani neuvědomují, kolik maličkostí je třeba na takový ples zařídit. Od plakátu, vstupenek, propagace, výzdoby přes program, stužky, šerpy, jídlo a pití až po takové "kraviny" jako je dostatek celofánu a nůžek na zabalení tomboly. Samotná akce se opravdu vyvedla, a to i přesto, že jsem si prvního panáka dala až kolem jedné ráno..:D

Jaké jsou vaše zkušenosti s maturitním plesem? Zapojili jste se do organizace? Nebo vás ples teprve čeká?

1. díl - trable se seznamem knih a přihláška
3. díl - zpracovávat témata? a roztomilé lepíky k ničemu